Lucie Petráková

Volím, volíš, volíme

27.5.2010

Čaute,

tento víkend podniknu trip do mé rodné vísky, odebéřu se ke školce (toho času lehce poupravenou na volební místnost), pozdravím volební komisi tísnící se na malých dětských židličkách a vhodím do urny svůj hlas...

Když jsem v 18-ti šla volit poprvé, cítila jsem se velice (do/vy)spěle a jako právoplatný občan. Tyto opojné pocity samozřejmě s dalšími a ještě dalšími volbami vyprchaly, ale i letos se chystám využít svého volebního práva - když se vás někdo na něco ptá, taky mu přece odpovíte...

Nechci se deklasovat na úroveň Pepy (omlouvám se všem Josefům, vaše jméno používám pouze a jen jako archetyp typického českého jména), který si u piva zanadává, ale tím je pro něj záležitost kolem voleb vyřízená, nebude tedy plýtvat svým časem ve volební místnosti... Ani se nechci jen alibisticky schovávat za nejrůznější anti-skupiny na Facebooku (nic proti nim, také jsem členkou několika výživných), poslední dobou zdá se, je sice in nadávat na politiku obecně, zejména pak na některé výrazné představitele, to ale bohužel neznamená, že se nadávajicí skutečně dostaví vyjádřit svůj nesouhlas nebo přímo cílenou podporu některé z politických stran.

Proto mi odpuste poněku agitační charakter dnešního blogu a i ten patos, který kape z věty "Pojďte volit". Já to myslím vážně. Pojďte volit... (u toho piva to probereme pak:-)