EWA FARNA
TICHO
1. Ticho láká němý chlad,
posílá ho do nálad,
do slov „Vážně tě mám ráda“
a možná i dál…
Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.
R1: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
2. Tichu vládne němý pláč,
nečitelný je to hráč.
Štěká ten, kdo není rváč,
dnes víc ty ho znáš.
Už se pár dní snažím říct,
ticha v nás je čím dál víc
i výkřik má zvuk večernic.
R2: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.
Ze střípků vět
skládáme svět.
Hlas cítím i v posledních pádech,
bere mi dech a já…
R: Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
Chráníš svou tvář,
co já z toho mám?
Ty dál v davu cítíš se sám.
Ztrácím se v dálkách,
strach z prázdna teď mám.
Ty dál v davu cítíš se sám.
